Královna lesa muchomůrka červená se považuje za houbu jedovatou, ale prý to není až tak docela pravda, obsahuje jedy, ale spíše halucinogenní. Já se o tom však přesvědčovat nebudu.
Tuto houbu sbírám k zevnímu použití a zpracovávám ji jako mast, neboť tinkturu nepovažuji za zcela bezpečnou, hlavně kvůli dětem.
Mast nebo tinktura se používá hlavně na bolest kloubů a svalů.
Mám ráda šneky a toto stojí fakt zato, ani Francouzi jim to nevěřili a já taky nechápu.
A opravdu je to tak, šnečí jatýrka velké jako celá uvařená šnečí noha a kaviár posypaný zlatem velký jako z lososa. Skutečná lahůdka…
Více na Šnečí farma .
Dřevokazné houby jsou sice nejedlé, ale léčivé. Obecně mají antivirové a antibakteriální účinky a dokážou zamávat i s rakovinou.
To zpracování už je však trošku horší a kolikrát si říkám, jestli to stojí zato. Vono nakrájet takový březovník je fakt záhul a ty rady, že ho po usušení rozemelete na prášek jsou fakt úsměvné, v nejmenším si spíláte motor a výsledek vypadá jako kuličky z polystyrenu, kterých se nikdy nezbavíte. Nejjednodušší zpracování je tinktura, jenže to taky není to vono, nakonec jsem březovník uvařila a nálev zavařila do menších skleněných lahviček.
Největší strach jsem měla ze zpracování troudnatce kopitovitého, ten se však kupodivu krájel nejlépe.
Troudnatec nasuším a nechám na pozdější zpracování varem jako nálev, nebo na tinkturu. Taktéž naložím i se zbytkem sušeného březovníku.
Jo a sušením v troubě si lze zakoledovat o služný požár, víte, že se troudnatec, mimo jiné, používal na udržení ohně?
Avokádo se stalo nedílnou součástí naší domácí kuchyně. Pecka z něj, automaticky po několika neúspěšných pokusech si vypěstovat rostlinku, skončila vždycky v koši. Až mi ji chudinky začalo být líto, a protože nerada vyhazuji něco, co se dá ještě využít jiným způsobem, byla pecka zachráněna.
Dočetla jsem se, že se vlastně dokonce jedná o super potravinu obsahující antioxidanty a vlákninu. Působí preventivně a léčí Alzeimra, má protizánětlivé účinky, vyrovnává hladinu cholesterolu v krvi, a taky že se to sním nemá moc přehánět.
Čerstvou pecku okamžitě oloupu a nakrájím nadrobno, pak usuším a rozmixuju. Prášek dávám do želatinových kapslí.
Již delší dobu jsem nadšenec všech možných zkvašenin. Zbožňuji zkvašenou brokolici s květákem, zkvašenou mrkev, kimchi a jinou všelijakou zeleninu v různém stádiu rozkladu a vůní.
O ovoce ve zmíněném stavu jsem moc zájem nejevila, jedinné co jsem si dokázala představit byla pouze rozvařená marmeláda, kompoty a šťávy svařené s cukrem, ale vše je jednou poprvé.
Shrub to je něco, co mě velice oslovilo, forma konzervace proslazené ovocné šťávy pomocí octu a hlavně zastudena. A přitom je to tak jednoduché.
Základem je cca půl kila nadrobno nakrájeného ovoce, které se smíchá s půl kilem cukru. Tato směs se nechá 24 hodin macerovat v lednici.
Poté důkladně scedíme a vymačkáme šťávu, kterou smícháme s půl litrem octa, samo, že né s tím obyčejným na tlačenku. A nakonec se to nechá nějakou dobu i déle odpočívat v pokojové teplotě v uzavřené láhvi.
Zde na ukázku můj nejoblíbenější z červené řepy.