Již delší dobu jsem nadšenec všech možných zkvašenin. Zbožňuji zkvašenou brokolici s květákem, zkvašenou mrkev, kimchi a jinou všelijakou zeleninu v různém stádiu rozkladu a vůní.

O ovoce  ve zmíněném stavu jsem moc zájem nejevila, jedinné co jsem si dokázala představit byla pouze rozvařená marmeláda, kompoty a šťávy svařené s cukrem, ale vše je jednou poprvé.

Shrub to je něco, co mě velice oslovilo, forma konzervace proslazené ovocné šťávy pomocí octu a hlavně zastudena. A přitom je to tak jednoduché.

Základem je cca půl kila nadrobno nakrájeného ovoce, které se smíchá s půl kilem cukru. Tato směs se nechá 24 hodin macerovat v lednici.

Poté důkladně scedíme a vymačkáme šťávu, kterou smícháme s půl litrem octa, samo, že né s tím obyčejným na tlačenku. A nakonec se to nechá nějakou dobu i déle odpočívat v pokojové teplotě v uzavřené láhvi.

Zde na ukázku můj nejoblíbenější z červené řepy.

V Bio potravinách mě zaujala krabička se zelenou kávou, neznám, beru a zkusím. Prakticky se jedná o mletá zelená kávová zrna, která neprošla pražením. Po otevření mě zaujala libivá vůně a na dotek příjemná konzistence nahrubo pomletých zrn. Chuťově mě opravdu nadchla, citím se okouzleně. Dle některých zdrojů, je tato káva přirovnávána k chuti zeleného čaje. Kdyby mi řekl někdo, že piju čaj asi uvěřím.

No a co se píše o účincích?

Zelená káva má nesporná pozitiva. Snižuje krevní tlak, působí jako antioxidant a napomáhá ke zlepšení činnosti mozku a prý se po ní neskutečně hubne.

Tak se mi náhodou dostala do ruky kniha autorů Anny Strunecké a Jiřího Patočky, která se mimochodem stala bestsellerem roku 2011, a jsem zcela nadšená, myslím si, že by si ji měl přečíst každý, alespoň jen tak pro zajímavost.

www.dobajedova.cz

Když jsem byla malá, dělal se doma pouze med z pampelišek a tak mě ani nenapadlo, že by se dal vyrobit i z něčeho jiného a vždy když jsem propásla pampelišky v květu, mrzelo mě to. Teď už vím, že můžeme s cukrem svařit skoro všecko, jen jde o to, jak to bude chutnat a jak se to bude užívat. Letos bylo jaro takové, že se sešel podběl s pampeliškou, takže mám výbornou směs, do které jsem přidala trochu fialek a sedmikrásek. V zimě se bude jistě hodit i dalších pár skleniček ze smrkových výhonků, černého bezu a hluchavky.

Jako minerální doplněk stravy se doporučují vaječné skořápky, které se dají zpracovat různými způsoby:

1. Rozemletím sušených skořápek v mlýnku nebo rozdrcením na prášek. Tento se pak užívá na špičku nože po ránu a zapíjí se, nebo se může rozmíchat v lžičce medu, anebo ve sklenici vody. Tento způsob mi moc nevyhovuje, protože pořád je to prášek, který Vám občas zaskřípe mezi zuby. Ve sklenici s vodou zase zůstane po vypití na dně a navíc si musíme dávat pozor, abychom tento prášek nejedli s ničím, co obsahuje tuk, neboť nám pak vznikne v těle kus „mýdla“. Odstupem času jsem si koupila prázdné kapsle, které práškem naplním a mám je ve skleničce jako vitamíny. Fakt super věc.
2. Rozpuštěním skořápky v kyselině citrónové. Tento způsob považuji za nejpřijatelnější. Vznikne nám chuťově neutrální mléčně vypadající tekutina, kterou konzumujeme po lžičkách, nebo přidáváme do sklenice s vodou a vypijeme.
3. Vyrobením “vaječného likéru“, který není špatný, ale obsahuje alkohol a je sladký. Recept naleznete zde.