Již delší dobu jsem nadšenec všech možných zkvašenin. Zbožňuji zkvašenou
brokolici s květákem, zkvašenou mrkev, kimchi a jinou všelijakou zeleninu
v různém stádiu rozkladu a vůní.
O ovoce ve zmíněném stavu jsem moc zájem nejevila, jedinné co jsem si dokázala představit byla pouze rozvařená marmeláda, kompoty a šťávy svařené s cukrem, ale vše je jednou poprvé.
Shrub to je něco, co mě velice oslovilo, forma konzervace proslazené ovocné šťávy pomocí octu a hlavně zastudena. A přitom je to tak jednoduché.
Základem je cca půl kila nadrobno nakrájeného ovoce, které se smíchá s půl kilem cukru. Tato směs se nechá 24 hodin macerovat v lednici.
Poté důkladně scedíme a vymačkáme šťávu, kterou smícháme s půl litrem octa, samo, že né s tím obyčejným na tlačenku. A nakonec se to nechá nějakou dobu i déle odpočívat v pokojové teplotě v uzavřené láhvi.
Zkusila jsem po prvním kvašení smíchat Kombuchu a Vodní kefír 1:1 druhý den jsem měla doma, po velice opatrném otevírání sklenice, vodotrysk jako z reklamy na MAGU . A mimochodem chuťově byla má směs od Magu k nerozeznání. Jsem na sebe pyšná.
V bio potravinách mě zaujala krabička se zelenou kávou, neznám, beru a zkusím. Prakticky se jedná o mletá zelená kávová zrna, která neprošla pražením. Po otevření mě zaujala libivá vůně a na dotek příjemná konzistence nahrubo pomletých zrn. Chuťově mě opravdu nadchla, citím se okouzleně. Dle některých zdrojů, je tato káva přirovnávána k chuti zeleného čaje. Kdyby mi řekl někdo, že piju čaj asi uvěřím.
No a co se píše o účincích?
Zelená káva má nesporná pozitiva. Snižuje krevní tlak, působí jako antioxidanta napomáhá ke zlepšení činnosti mozku a prý se po ní neskutečně hubne.
Když nemáme něčemu věřit stačí to nazvat výše zmíněným názvem a hned jsou z nás hloupí outseidři.
Žijeme v době, kdy jsme ovlivňování a masírováni médií ze všech stran ať už těch, kteří to s námi myslí dobře a těch zlých. Většinou je těžké zjistit co je správné a co ne, neboť každý má svou pravdu a jak víme každá lež se stává pravdou, pokud ji uvěříme.
A proto, a hlavně o to víc je potřeba používat selský rozum.
To, že není něco vědecky dokázané, neznamená, že to nefunguje a už vůbec to co vědecky dokázáno je, neznamená, že to je to nejlepší a jedinné.
Hrst cizrny, hrst vařených hub, hrst růžičkové kapusty, hrst strouhaného sýra, jedna cibule, jedna lžíce oleje z vlašských ořechů, stroužek česneku na drobno, sůl na dochucení.
Postup přípravy:
Cizrnu přes noc namočíme a druhý den vaříme v tlakovém hrnci cca 20 minut, bude mít ořechovou chuť, mezi tím si spaříme kapustičky, necháme deset minut v horké vodě, scedíme a pak je zalijeme ledovou vodou, cibulku s česnekem osmahneme dozlatova, přidáme houby, které ještě chvíli restujeme s cibulkou a nakonec přidáme cizrnu a kapustičky, na talíři posypeme sýrem.
Na tomto jídle se mi líbí jeho přirozenost, je dochuceno pouze sýrem.
Zde naleznete zapomenuté i nezapomenuté především vědecky nepodložené babské rady. Některé je třeba brát s rezervou, případně pouze pro zábavu. Za rady neručím, ani jsem v sobě nenalezla dostatek odvahy k tomu, abych je všechny vyzkoušela, pouze jsem je porůznu nahromadila a zveřejnila na těchto stránkách, abych se s vámi podělila.
