Archiv autora: bozena

Můj první povedený kváskový chléb

Je takový nespočet chyb, kterých se můžeme dopustit, že si na konec říkáme, jestli nám to za to stojí.

Upéct chleba je taková ta „Vyšší dívčí“, pořád se nedaří, ale přece to nevzdáme, navíc pokud jsme odpůrci jakýchkoliv přesně daných receptů a ještě si trváme na založení vlastního kvásku.

Jednou je těsto příliš řídké, jindy zase jako kámen, občas nám to nekyne a jindy zase překyne no a pak zase to pečení, to už si říkáte jak je to těsto úžasné a za všechno špatné může už jenom ta trouba. No a když už i s tou troubou si rozumíme, povede se nám nějaká taková ta zobácká chyba v podobě netrpělivosti či průvanu.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je grafik-768x1024.png.

Ale jednou, jednou se to přeci musí povést a mmě se to konečně fakt povedlo….

Salát s vejci

Salát s vejci

Energetická hodnota pokrmu:

Cca 1900 KJ

Ingredience na jednu vydatnou porci:

Čerstvý fenykl 30g, čínský salát 30g, ředkvičky 30g, rajčátka 50g, cibule 10g, vejce 2ks, nakládané surimi krevety v pikantním oleji 45g /olej použít na zálivku/, dýňová semínka 5g, pekanové ořechy 10g a lžíce kombuchového octa.

Postup přípravy:

Salát natrháme na kousky, fenykl ředkvičky a cibuli nakrájíme na tenké plátky, rajčata na čtvrtky, zalejeme zálivkou z oleje a octu, zamícháme a posypeme dýňovým semínkem a pekanovým ořechem. Nakomec ozdobíme na hniličko uvařenými vejci. Koření není nutné, pikantní olej je již ochucen.

Mast z muchomůrky červené

Královna lesa muchomůrka červená se považuje za houbu jedovatou, ale prý to není až tak docela pravda, obsahuje jedy, ale spíše halucinogenní. Já se o tom však přesvědčovat nebudu.

Tuto houbu sbírám k zevnímu použití a zpracovávám ji jako mast, neboť tinkturu nepovažuji za zcela bezpečnou, hlavně kvůli dětem.

Mast nebo tinktura se používá hlavně na bolest kloubů a svalů.

Já vs. Březovník a Troudnatec kopitovitý a pásovaný

Dřevokazné houby jsou sice nejedlé, ale léčivé. Obecně mají antivirové a antibakteriální účinky a dokážou zamávat i s rakovinou.

To zpracování už je však trošku horší a kolikrát si říkám, jestli to stojí za to. Vono nakrájet takový březovník je fakt záhul a ty rady, že ho po usušení rozemelete na prášek jsou fakt úsměvné, v nejmenším si spálíte motor   a výsledek vypadá jako kuličky z polystyrenu, kterých se nikdy nezbavíte. Nejjednodušší zpracování je tinktura, jenže to taky není to vono, nakonec jsem březovník uvařila a nálev zavařila do menších skleněných lahviček.

Největší strach jsem měla ze zpracování troudnatce kopitovitého,ten se však kupodivu krájel nejlépe.

Troudnatec nasuším a nechám na pozdější zpracování varem jako nálev, nebo na tinkturu. Taktéž naložím i se zbytkem sušeného březovníku.

Jo a sušením v troubě si lze zakoledovat o služný požár, víte, že se troudnatec, mimo jiné, používal na udržení ohně?