Když jsem byla malá, dělal se doma pouze med z pampelišek a tak mě ani nenapadlo, že by se dal vyrobit i z něčeho jiného a vždy když jsem propásla pampelišky v květu, mrzelo mě to. Teď už vím, že můžeme s cukrem svařit skoro všecko, jen jde o to, jak to bude chutnat a jak se to bude užívat. Letos bylo jaro takové, že se sešel podběl s pampeliškou, takže mám výbornou směs, do které jsem přidala trochu fialek a sedmikrásek. V zimě se bude jistě hodit i dalších pár skleniček ze smrkových výhonků, černého bezu a hluchavky.

Jako minerální doplněk stravy se doporučují vaječné skořápky, které se dají zpracovat různými způsoby:

1. Rozemletím sušených skořápek v mlýnku nebo rozdrcením na prášek. Tento se pak užívá na špičku nože po ránu a zapíjí se, nebo se může rozmíchat v lžičce medu, anebo ve sklenici vody. Tento způsob mi moc nevyhovuje, protože pořád je to prášek, který Vám občas zaskřípe mezi zuby. Ve sklenici s vodou zase zůstane po vypití na dně a navíc si musíme dávat pozor, abychom tento prášek nejedli s ničím, co obsahuje tuk, neboť nám pak vznikne v těle kus „mýdla“. Odstupem času jsem si koupila prázdné kapsle, které práškem naplním a mám je ve skleničce jako vitamíny. Fakt super věc.
2. Rozpuštěním skořápky v kyselině citrónové. Tento způsob považuji za nejpřijatelnější. Vznikne nám chuťově neutrální mléčně vypadající tekutina, kterou konzumujeme po lžičkách, nebo přidáváme do sklenice s vodou a vypijeme.
3. Vyrobením “vaječného likéru“, který není špatný, ale obsahuje alkohol a je sladký. Recept naleznete zde.