Dřevokazné houby jsou sice nejedlé, ale léčivé. Obecně mají antivirové a antibakteriální účinky a dokážou zamávat i s rakovinou.
To zpracování už je však trošku horší a kolikrát si říkám, jestli to stojí za to. Vono nakrájet takový březovník je fakt záhul a ty rady, že ho po usušení rozemelete na prášek jsou fakt úsměvné, v nejmenším si spálíte motor a výsledek vypadá jako kuličky z polystyrenu, kterých se nikdy nezbavíte. Nejjednodušší zpracování je tinktura, jenže to taky není to vono, nakonec jsem březovník uvařila a nálev zavařila do menších skleněných lahviček.
Největší strach jsem měla ze zpracování troudnatce kopitovitého,ten se však kupodivu krájel nejlépe.
Troudnatec nasuším a nechám na pozdější zpracování varem
jako nálev, nebo na tinkturu. Taktéž naložím i se zbytkem sušeného březovníku.
Jo a sušením v troubě si lze zakoledovat o služný
požár, víte, že se troudnatec, mimo jiné, používal na udržení ohně?
Avokádo se stalo nedílnou součástí naší domácí kuchyně. Pecka z něj automaticky po několika neúspěšných pokusech si vypěstovat rostlinku, skončila vždycky v koši. Až mi ji chudinky začalo být líto, a protože nerada vyhazuji něco, co se dá ještě využít jiným způsobem, byla pecka zachráněna.
Dočetla jsem se, že se vlastně dokonce jedná o super potravinu obsahující antioxidanty a vlákninu. Působí preventivně a léčí Alzeimra, má protizánětlivé účinky, vyrovnává hladinu cholesterolu v krvi, a taky že se to s ním nemá moc přehánět.
Čerstvou pecku okamžitě oloupu a nakrájím nadrobno, pak usuším a rozmixuju. Prášek dávám do želatinových kapslí.
Již delší dobu jsem nadšenec všech možných zkvašenin. Zbožňuji zkvašenou
brokolici s květákem, zkvašenou mrkev, kimchi a jinou všelijakou zeleninu
v různém stádiu rozkladu a vůní.
O ovoce ve zmíněném stavu jsem moc zájem nejevila, jedinné co jsem si dokázala představit byla pouze rozvařená marmeláda, kompoty a šťávy svařené s cukrem, ale vše je jednou poprvé.
Shrub to je něco, co mě velice oslovilo, forma konzervace proslazené ovocné šťávy pomocí octu a hlavně za studena. A přitom je to tak jednoduché.
Základem je cca půl kila nadrobno nakrájeného ovoce, které se smíchá s půl kilem cukru. Tato směs se nechá 24 hodin macerovat v lednici.
Poté důkladně scedíme a vymačkáme šťávu, kterou smícháme s půl litrem octa, samo, že né s tím obyčejným na tlačenku. A nakonec se to nechá nějakou dobu i déle odpočívat v pokojové teplotě v uzavřené láhvi.
Zkusila jsem po prvním kvašení smíchat Kombuchu a Vodní kefír 1:1 druhý den jsem měla doma, po velice opatrném otevírání sklenice, vodotrysk jako z reklamy na MAGU . A mimochodem chuťově byla má směs od Magu k nerozeznání. Jsem na sebe pyšná.
V bio potravinách mě zaujala krabička se zelenou kávou, neznám, beru a zkusím. Prakticky se jedná o mletá zelená kávová zrna, která neprošla pražením. Po otevření mě zaujala libivá vůně a na dotek příjemná konzistence nahrubo pomletých zrn. Chuťově mě opravdu nadchla, citím se okouzleně. Dle některých zdrojů, je tato káva přirovnávána k chuti zeleného čaje. Kdyby mi řekl někdo, že piju čaj asi uvěřím.
No a co se píše o účincích?
Zelená káva má nesporná pozitiva. Snižuje krevní tlak, působí jako antioxidanta napomáhá ke zlepšení činnosti mozku a prý se po ní neskutečně hubne.
Zde naleznete zapomenuté i nezapomenuté především vědecky nepodložené babské rady. Některé je třeba brát s rezervou, případně pouze pro zábavu. Za rady neručím, ani jsem v sobě nenalezla dostatek odvahy k tomu, abych je všechny vyzkoušela, pouze jsem je porůznu nahromadila a zveřejnila na těchto stránkách, abych se s vámi podělila.
