První zoubky? Dásně uklidní hřebíček.

To, že našemu děťátku rostou zoubky, poznáme zcela jednoduše, prostě slintá a slintá s přestávkami do dvou let a někdy i déle. A jak si tak přes den slintá, v noci se probouzí s pláčem, to se nedá přehlédnout. A v takovéto situaci, si říkáme co s tím, mám to ignorovat a čekat až to přejde nebo koupit něco v lékárně? Starší generace si s námi hlavu moc nelámali, prostě nám natřeli dásně vodkou, nebo rumem, chvilkově účinné, ale přeci nebudu dávat dítěti alkohol?!
Ale i zde je jednoduché řešení:
V panáku „něčeho“ nechat pár dní vylouhovat hřebíček a pak ještě vyvařit s troškou vody. Při probuzení stačí dásně potřít a na pár hodin je klid.

Budou naše děti vědět?

Výrobci léků platí horentní sumy za klinické testy, které dokazují, že právě ten jejich lék funguje, jenže pak platí další nemalou částku za reklamu, aby si právě ten účinný lék taky někdo koupil. Pak se není čemu divit, že tito výrobci se dožadují ochrany u Evropské unie, která se také ve svém vlastním zájmu snaží tyto, ale i jiné výrobce čehokoliv chránit. Navíc je musí chránit tak, aby si spotřebitel myslel, že je chráněn především on sám, protože právě ten spotřebitel musí všechny ty testy a reklamy zaplatit.
Když teda EU zakázala uvádět léčivé účinky u alternativních léčivých produktů, budou lidé za pár let vědět, jak a proč působí na tělo Šaratice a Zaječická, že na průdušky je skvělá Vincentka, nebo proč je dobré pít Bílinskou? A budou vůbec vědět, že součástí opravdových léků jsou také rostliny rostoucí ve volné přírodě, které si mohou sami natrhat? A že si nemusí kupovat drahé čisticí prostředky, když stačí pouhý ocet a jedlá soda?
Kdy nám asi zakáže psát naše blogy?

Med na nespočet způsobů

Když jsem byla malá, dělal se doma pouze med z pampelišek a tak mě ani nenapadlo, že by se dal vyrobit i z něčeho jiného a vždy když jsem propásla pampelišky v květu, mrzelo mě to. Teď už vím, že můžeme s cukrem svařit skoro všecko, jen jde o to, jak to bude chutnat a jak se to bude užívat. Letos bylo jaro takové, že se sešel podběl s pampeliškou, takže mám výbornou směs, do které jsem přidala trochu fialek a sedmikrásek. V zimě se bude jistě hodit i dalších pár skleniček ze smrkových výhonků, černého bezu a hluchavky.

Vaječné skořápky přírodním zdrojem vápníku

Jako minerální doplněk stravy se doporučují vaječné skořápky, které se dají zpracovat různými způsoby:

  1. Rozemletím sušených skořápek v mlýnku nebo rozdrcením na prášek. Tento se pak užívá na špičku nože po ránu a zapíjí se, nebo se může rozmíchat v lžičce medu, anebo ve sklenici vody. Tento způsob mi moc nevyhovuje, protože pořád je to prášek, který Vám občas zaskřípe mezi zuby. Ve sklenici s vodou zase zůstane po vypití na dně a navíc si musíme dávat pozor, abychom tento prášek nejedli s ničím, co obsahuje tuk, neboť nám pak vznikne v těle kus „mýdla“. Odstupem času jsem si koupila prázdné kapsle, které práškem naplním a mám je ve skleničce jako vitamíny. Fakt super věc.
  2. Rozpuštěním skořápky v kyselině citrónové. Tento způsob považuji za nejpřijatelnější. Vznikne nám chuťově neutrální mléčně vypadající tekutina, kterou konzumujeme po lžičkách, nebo přidáváme do sklenice s vodou a vypijeme.
  3. Vyrobením “vaječného likéru“, který není špatný, ale obsahuje alkohol a je sladký. Recept naleznete zde.

Zde naleznete zapomenuté i nezapomenuté především vědecky nepodložené babské rady. Některé je třeba brát s rezervou, případně pouze pro zábavu. Za rady neručím, ani jsem v sobě nenalezla dostatek odvahy k tomu, abych je všechny vyzkoušela, pouze jsem je porůznu nahromadila a zveřejnila na těchto stránkách, abych se s vámi podělila.

TOPlist